Posts in Category: black and white

muž s tváří lopaty


 

muž s tváří lopaty obdivuje Krista

muž s tváří lopaty jednou nohou v díře

kope jen pro radost a ulehnout se chystá

se všemi se vším dokonale smířen

 

možná se ráno zjeví husopaskám

svěží jak březen zcela obnažený

ta jáma v zemi je přeci jenom láska

a u hrobu zase… jako první ženy


 

jenom bílí psi

po cestě k tobě i s tebou na cestách
udělal jsem několik kroků mimo
ale všechny staré cesty vedly za tebou
nové zas nazpátek k tobě
třikrát jsem ležel na podlaze
mimo náš dům a byl jsem vděčný
za jakoukoli blízkost i pavouka
ale nikdo už nikde nebyl
 
ptal jsem se jak je možné všechno stvoření
ptal jsem se jak se s tím příliš nesrat
k večeři polívka z tvrdšího chleba
tuhle řeku přejdou jenom bílí psi
sama spíš v domě pro dva
tak dlouhé zimy dávno nepřicházely
patnáct stop sněhu a pod ním naděje
jen bílí psi a výdech spící dívky
 
není to nic zvláštního
nebe už slyšelo příliš podobných příběhů
ale vlastní tě škrtí nejsilněji
propast mezi tím co jsem a tím co chci
je v mých očích dívajících se do tvých
tam je všechno co už jsem zasel
je čas sklizně čas bouře čas na čas
tak místo modliteb železem o kámen
vytloukám ze sebe zbytek sebelítosti
to je ta modlitba to je můj výkřik
 

pro pět moruší

bezkrevná noc jak prsy utonulých

světlo mi k práci přináší

a já ty jámy kopu právě kvůli

že ten svět vážně… vážně nesnáším

 

že co mne světí, tebe nevzruší…

 

…tak kopu jámy pro pět moruší

kterým, až vzejdou, budu říkat

mé dámy, dcery nebožtíka

už nás ten svět tak neruší…